12. 10. 2025 Kdo půjde
Izajáš 6:1 V roce, kdy zemřel král Uzijáš, jsem viděl Panovníka sedícího na trůnu vysokém a vyvýšeném a lem jeho roucha naplňoval chrám. 2 Nad ním stáli serafové, každý měl po šesti křídlech: Dvěma si zakrývali tvář, dvěma si zakrývali nohy a dvěma létali, 3 a jeden na druhého volal: Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů; celá země je plná jeho slávy! 4 A čepy prahu se otřásaly od hlasu toho, který volal, a dům byl plný kouře. 5 I řekl jsem: Běda mi, jsem zničen, protože jsem člověk nečistých rtů a bydlím uprostřed lidu nečistých rtů, a mé oči viděly Krále, Hospodina zástupů! 6 Vtom ke mně přilétl jeden z těch serafů a v ruce měl žhavý uhel, který vzal kleštěmi z oltáře. 7 Dotkl se mých úst a řekl: Hle, tento uhel se dotkl tvých rtů; tvá vina je odvrácena a tvůj hřích je usmířen. 8 Potom jsem uslyšel hlas Panovníka, jak říká: Koho pošlu a kdo nám půjde? Řekl jsem: Zde jsem, pošli mne!

Izajáš 6:1–8 je jedním z nejmocnějších prorockých textů v Bibli. Popisuje povolání proroka Izajáše a jeho setkání s Boží svatostí.
Verše 1-4: Smrt krále Uzijáše ukazuje na konec jedné éry – historický milník – duchovní přelom. Pro nás tento duchovní přelom přišel s Ježíšem a Jeho královstvím. Nebe je otevřené skrze Kristovu prolitou krev – můžeš dnes přijít k Bohu.
Izajáš vidí Boha na trůnu, což symbolizuje, že skutečným vládcem v tomto světě není člověk, ale Hospodin – Jahve.
Serafové volají svatý – což zdůrazňuje absolutní Boží svatost. Třikrát opakované slovo svatý označuje dokonalost. Bůh nás lidi převyšuje – nejsme jeho soudci – uvědomuji si, jak jsem ovlivněný humanismem. Bůh se netočí kolem nás lidí – On je středem a my se točíme kolem Něj.
Chrám se otřásá a naplňuje dýmem – to je obraz Boží slávy a moci. Už teď před svým fyzickým vzkříšením můžeme zakoušet záblesky Boží slávy a moci, když čteme toto místo z proroka Izajáše.
Verš 5: Izajáš si uvědomuje svou hříšnost. Setkání s Bohem vede k hlubokému sebepoznání – poznání vlastní nečistoty. Nečisté rty symbolizují hříšnost, nedokonalost a nedostatečnost. V Biblických dobách se věřilo, že spatřit Boha znamená zemřít, pokud člověk není čistý.
Verše 6-7: Žhavý uhlík z oltáře: symbol očištění, bolestivého, ale nutného procesu. Dotek uhlíku na rty označuje odpuštění hříchů. I když Izajáš není dokonalý, Bůh ho očišťuje a připravuje na službu. Bůh očišťuje i tebe – poznání tvého hříchu je bolestivý, ale uzdravující Boží zásah.
Verš 8: Bůh hledá člověka, kterého může vyslat – čeká na Jeho dobrovolnou odpověď. Izajáš odpovídá: zde jsem, pošli mne.
Věci se v současném světě otřásají. Vezmeš dnes Boha a Jeho slovo vážně? Odevzdáš se Božím záměrům pro zbytek svého života?
Shrnutí
Izájáš 6:1-8 je vyprávěním o setkání člověka s Bohem. Ukazuje, že i hříšný člověk může být Bohem očištěn a povolán, aby mu byl ve svém životě k dispozici. Je to text plný úcty k Boží svatosti, pokoření a naděje – že Boží milost přemáhá lidskou hříšnost a nehodnost.
