1 Korintským 10:9 A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich a hynuli od hadího uštknutí, 10 ani nereptejte, jako někteří z nich, a byli zahubeni Zhoubcem. 11 To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo to napsáno k napomenutí nám, které zastihl přelom věků. 12 A tak kdo si myslí, že stojí, ať hledí, aby nepadl. 13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale se zkouškou dá i východisko, abyste ji mohli snést.

Verše z 1. listu Korintským 12:12–27 jsou jedním z nejkrásnějších obrazů jednoty a rozmanitosti v církvi. Apoštol Pavel zde přirovnává církev ke lidskému tělu, aby ukázal, jak každý věřící má jedinečné místo a úlohu, ale zároveň je součástí jednoho celku – Kristova těla. 

Ježíš nám slíbil, že z nás udělá svoje svědky v tomto světě: Skutky apoštolské 1:4 A když s nimi jedl, nařídil jim, aby se nevzdalovali z Jeruzaléma, ale očekávali Otcovo zaslíbení -- „které jste slyšeli ode mne, 5 neboť Jan křtil vodou, vy však po nemnohých těchto dnech budete pokřtěni v Duchu Svatém.“ 6 Když se tedy sešli, tázali se ho: „Pane, v tomto čase obnovíš království pro Izrael?“ 7 Řekl jim: „Nepřísluší vám poznat časy a doby, které Otec uložil ve své vlastní pravomoci, 8 ale přijmete moc Ducha Svatého, který na vás přijde, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až po nejzazší konec země.“ 9 Když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal z očí.

V poslední době jsem viděl na Ukrajině i u nás v Česku mnoho problémů a lidsky neřešitelných situací. Byl jsem povzbuzen 11. kapitolou z listu Židům.