Video z kázání

1 Korintským 1:18-21: Slovo kříže je totiž bláznovstvím těm, kteří hynou, ale nám, kteří jsme zachraňováni, je mocí Boží. Je napsáno: ‚Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘ Kde je moudrý? Kde je učitel Zákona? Kde je řečník tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost tohoto světa bláznovstvím? Neboť když svět v Boží moudrosti nepoznal skrze svou moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznovství této zvěsti zachránit ty, kdo věří.

Středobodem evangelia je zázračné početí Marie – nazývané také vtělení. Ukřižování a vzkříšení Ježíše. Ježíš jako Mesiáš a Král zemřel jako potupný zločinec na kříži. To muselo být pro intelektuálně arogantní a mravně zkažené Korinťany opravdové bláznovství a nesmysl. Bláznovství a nesmysl je to i pro mnoho dnešních obyvatel ČR.

Když se Bůh skrze Ducha svatého člověku zjeví – ukáže – je to pro takového člověka Boží moc, moudrost a záchrana. Každý člověk se nachází buď na cestě záchrany, která se v plnosti dokoná při vzkříšení těla. A nebo na cestě zatracení, kdy bude trávit věčnost bez Boha a pykat za svoje hříchy. Reakce na Kristův kříž určuje, po které cestě člověk jde. 

Lidská moudrost, poznání a vědění jednou pomine – zanikne – je pomíjivá a nejistá. Za bláznovství se nepovažuje bláznivý způsob kázání, ale poselství o ukřižovaném a vzkříšeném Kristu. Evangelium nikdy nesmíme přizpůsobit lidské filozofii, humanismu a moudrosti

22 Neboť Židé žádají znamení a Řekové hledají moudrost, 23 my však hlásáme Krista ukřižovaného: Židům pohoršení, pohanům bláznovství, 24 ale těm, kteří jsou povoláni, Židům i Řekům, Krista -- Boží moc a Boží moudrost. 25 Neboť co je u Boha bláznivé, to je moudřejší než lidé, a co je u Boha slabé, to je silnější než lidé.

Stejné jako Židé před 2000 lety lidé dnes žádají nadpřirozená znamení a zázraky. Stejně jako tehdejší pohané i dnešní pohané hledají rozumové vysvětlení. Jestli se ale Bůh nedotkne lidského nitra a nedá se člověku poznat, je člověk ztracen.

Bůh tě dnes volá, chce se ti dát poznat – lépe řečeno poznávat – je to proces. Zahoď svoji samospravedlnost a volej k Bohu, aby se nad tebou smiloval a odpustil tvoje hříchy. Je to bláznivé, ale sám si nemůžeš pomoci – jedině Bůh tě může a chce vytáhnout z tvé životní bažiny. Vyzývám věřící, pochybující, hledající i nevěřící – začněte teď volat k Bohu o záchranu.

26 Vidíte, bratři, jak vás Bůh povolal: není mezi vámi mnoho moudrých podle těla, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených. 27 Ale co je u světa bláznivé, to si vybral Bůh, aby zahanboval moudré, a co je u světa slabé, to si vybral Bůh, aby zahanboval silné; 28 a co je u světa neurozené a méněcenné, to si vybral Bůh, vybral dokonce i to, co není, aby zrušil to, co je, 29 aby se žádné tělo nemohlo před Bohem chlubit.

My křesťané jsme Boží sebranka – máme stejné problémy, vady, zlozvyky a hříchy jako jiní lidé. Někdy jsou mezi námi spory, hádky a špatné vztahy. Někdy je naše církevní prostředí díky náboženskému pokrytectví toxické a ubližujeme jeden druhému. Je mezi námi skepse, nevíra, pýcha, méněcennost a zklamání.

I přesto všechno nás Bůh má rád a volá nás, abychom se mu nově vydali a přiznali si svoje průšvihy. Pavel zdůrazňuje, že Boží normy a hodnoty se liší od těch, které přijímá tento svět. Bůh strhává všechnu světskou moudrost pýchu a vzpouru vůči němu.

Bůh se rozhodl povolat slabé. Přiznáš si svoji slabost a neschopnost?

Ježíš jako moudrost, tvoje spravedlnost, posvěcení – svatost a vykoupení – vysvobození.

30 Vy však jste z něho v Kristu Ježíši, jenž se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením i vykoupením, 31 aby se stalo tak, jak je napsáno: ‚Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.'

Bůh tě dnes volá!