13. 10. 2024 Dočasně ponecháni
Pronásledování přinutilo apoštola Pavla opustit město Tesaloniku náhle. Nově uvěřivším se dostalo jen minimálního poučení o křesťanském životě. Báli se, jestli zemřelí křesťané budou mít podíl na Ježíšově druhém příchodu, a proto jim to Pavel v dopise vysvětluje.
1 Tesalonickým 4:13 Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději. 14 Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním. 15 Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, 16 protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. 17 Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem. 18 Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte.
Všichni křesťané se dočkají druhého příchodu Pána Ježíše. Je jedno, jestli zemřeli, a nebo budou žít v době Ježíšova druhého příchodu.
Jsme tady ponecháni dočasně – náš život a naše možnosti, jak tady být Bohu prospěšní, jsou dočasné – časově omezené. Až se Pán Ježíš vrátí, budeme Jím uchváceni, setkáme se s ním a už s ním budeme navždycky. Už nebudou výkyvy nálad a pocitů, problémy, nemoci, utrpení a trápení. Budeme navždycky s Bohem – tímto slovem se máme povzbuzovat. Zkusme se těmito slovy mezi sebou povzbuzovat!
1 Tesalonickým 5:1 O časech a dobách, bratři, nepotřebujete, aby vám bylo psáno. 2 Vždyť sami přesně víte, že Pánův den přijde jako zloděj v noci. 3 Když lidé budou říkat: ‚Pokoj a bezpečí‘, tehdy na ně náhle přijde zkáza jako porodní bolesti na těhotnou ženu, a jistě neuniknou.
Nemusíme se snažit vyzkoumat, kdy přesně se Pán Ježíš vrátí. Je to zbytečné, dle Bible zná ten Den jen Bůh Otec. Bude to náhlé – nečekané. Jako zloděj v noci – jako porodní bolesti na rodičku – podobně náhlé to bude. Buďme připraveni, ale žijme normálně.
1 Tesalonickým 5:4 Vy však, bratři, nejste ve tmě, aby vás ten den přepadl jako zloděj. 5 Neboť vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani tmě. 6 Proto tedy nespěme jako ti ostatní, nýbrž buďme bdělí a střízliví. 7 Vždyť ti, kdo spí, spí v noci, a ti, kdo se opíjejí, opíjejí se v noci. 8 My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblečeni v pancíř víry a lásky a v přilbu naděje spasení. 9 Neboť Bůh nás nepostavil k hněvu, nýbrž k získání spasení skrze našeho Pána Ježíše Krista, 10 který za nás zemřel, abychom my, ať bdíme nebo spíme, žili spolu s ním. 11 Proto se navzájem povzbuzujte a budujte jeden druhého, jak to již činíte.
Ať bdíme nebo spíme – jsme naživu nebo jsme již mrtví – jsme pozorní nebo nedbalí.