Video z kázání

Římanům 8:14 Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové. 15 Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! 16 Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží. 17 Jsme-li však děti, jsme i dědicové -- dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme, abychom spolu s ním byli také oslaveni.

Ti, kdo si nechají mluvit Duchem svatým do života a jsou ochotni jej poslouchat, jsou Boží synové a dcery. Vedeni v řečtině – voděni. Tento vztah je založen na důvěrném a osobním vztahu s Bohem, který je naším Otcem. 

Máš jistotu věčného života – jistotu svého vztahu s Bohem?

Přijetím Ducha svatého věřící již nejsou otroky strachu, ale Božími dětmi. Boží děti mohou Boha oslovovat „Abba, Otče“, což je výraz pro intimní a láskyplný vztah. Tak můžeš ve svém životě bojovat se strachem a přemáhat jej.

Jako Boží děti jsme také dědicové Božích zaslíbení a spoludědicové s Kristem. To zahrnuje jak účast na jeho utrpení, tak na jeho slávě. 

Římanům 8:18 Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která na nás má být zjevena. 19 Vždyť celé tvorstvo toužebně vyhlíží a očekává zjevení Božích synů-- 20 neboť tvorstvo bylo poddáno marnosti; ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je poddal -- a má naději, 21 že i ono samo bude vysvobozeno z otroctví zániku do slavné svobody Božích dětí.

Apoštol Pavel nás ujišťuje, že utrpení, která zažíváme nyní, se nemohou srovnávat s budoucí slávou, která nám bude jednou ukázána. Celé tvorstvo sténá a touží po vykoupení – po vzkříšení. Celý svět a vesmír volá po obnově – po plnosti Božího království. Zatím vidíme všude spoustu trápení a marnosti, ale máme naději a jistotu na vysvobození a obnovu. 

Římanům 8:22 Víme přece, že celé tvorstvo až dodnes společně sténá a pracuje k porodu. 23 A nejen to, ale i my, kteří máme prvotiny Ducha, sami v sobě sténáme, očekávajíce synovství, to jest vykoupení svého těla. 24 V té naději jsme byli zachráněni; naděje však, kterou je vidět, není naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? 25 Ale doufáme-li v to, co nevidíme, očekáváme to s vytrvalostí. 

Celé tvorstvo trpí a sténá, čeká na své vykoupení. Toto utrpení je přirovnáno k porodním bolestem, které vedou k novému životu. U porodu je spousta krve a bolestí. I v současném světě vidíme spoustu trápení a bolestí – nenechme se tím odradit – narodí se nový svět.

Věřící, kteří mají Ducha svatého, sténají a touží po vzkříšení a vykoupení svých těl. Duch svatý je zárukou budoucí slávy a obnovy. 

Naděje je zaměřena na to, co ještě nevidíme. Pravá naděje vyžaduje vytrvalost a trpělivost. 

Římanům 8:26 A stejně tak i Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti. Vždyť my nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám ten Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit slovy. 27 A ten, který zkoumá srdce, ví, jaké je myšlení Ducha, totiž že se podle Boha přimlouvá za svaté.

Nevyslovitelné vzdechy – lkání – modlitební břemeno, které nám dává Duch svatý. Prosím nezanedbávejte modlitbu v jiných jazycích!

Duch svatý v nás žije a pomáhá nám, když se cítíme slabí a nevíme, jak a za co se máme modlit. Duch svatý přichází na pomoc a přimlouvá se za nás způsobem, který je vždy v souladu s Boží vůlí. To nám přináší útěchu a ujištění, že nejsme sami v našich duchovních zápasech a že naše modlitby jsou posíleny a vedeny Duchem svatým.

Vracíme se z krátkého výletu do naší pravé nebeské vlasti. Vracíme se do reality našeho dočasného života tady na zemi. Věci, o kterých jsme dnes mluvil, jednoho dne přijdou a ten čas se blíží.

Kéž nás to povzbudí žít aktivně v tomto našem dočasném životě. Kéž můžeme překonávat všechny těžkosti a trápení, které tento život tady na zemi přináší. Kéž žijeme více s Ním a pro Něho!