2. 11. 2025 Je to jinak
2 Korintským 4:7 Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla z Boha, a ne z nás. 8 Ve všem jsme sužováni, ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, ale nejsme zoufalí; 9 jsme pronásledováni, ale nejsme opouštěni; jsme sráženi, ale nejsme ničeni. 10 Stále nosíme na svém těle Ježíšovo umírání, aby byl na našem těle zjeven i Ježíšův život. 11 Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle. 12 Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život. 13 Protože však máme téhož Ducha víry podle toho, co je napsáno: ‚Uvěřil jsem, proto jsem mluvil,‘ i my věříme, proto také mluvíme, 14 a víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví spolu s vámi. 15 Vždyť to všechno je kvůli vám, aby milost, rozhojněná skrze mnohé lidi, rozmnožila vděčnost ke slávě Boží. 16 Proto neochabujeme; i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní se však den ze dne obnovuje. 17 To naše nynější lehké soužení nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy, 18 když nehledíme na věci viditelné, ale na neviditelné; neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné.

2 Korintským 4:7 Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla z Boha, a ne z nás.
Hliněné nádoby byly v době napsání tohoto dopisu levné, snadno rozbitelné a nahraditelné. Někdy se používaly jako sejfy k uskladnění cenností. Nejčastěji se používaly na odpadky a lidské výkaly.
Křesťan je hliněnou nádobou – někdy zakouší zmatek, únavu trápení, utrpení, slabost a strach. Je v něm však poklad evangelia, nového života a Ducha svatého. Křesťanství je ukázání Boží moci skrze tvoji lidskou slabost.
Bůh si vybírá slabé, aby skrze ně ukázal svoji sílu a moc. Tvoje slabost není překážkou.
Každý z nás je nahraditelný – záchrana - spasení nezáleží na člověku, ale na Bohu a Jeho moci. Není o tobě, ale o Bohu, který si tě vybral.
2 Korintským 4:8 Ve všem jsme sužováni, ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, ale nejsme zoufalí; 9 jsme pronásledováni, ale nejsme opouštěni; jsme sráženi, ale nejsme ničeni. 10 Stále nosíme na svém těle Ježíšovo umírání, aby byl na našem těle zjeven i Ježíšův život. 11 Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle. 12 Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život.
Když se tvoje okolnosti stanou nesnesitelnými a lidské prostředky se vyčerpají – Bůh sám jedná a projevuje svoji moc.
Musíš zakusit něco z Ježíšovy smrti a jeho utrpení, abys mohl zakusit něco z Jeho vzkříšení a moci. A to se v životě křesťana neustále opakuje. Je to houpačka – Ježíšovo utrpení a smrt – Ježíšovo vzkříšení, život a moc – dává to Biblický smysl.
Jestliže má křesťan posloužit svým životem druhým – musí procházet zkušeností Ježíšova utrpení a smrti. Abys mohl přinést Ježíšův život a moc druhým lidem, musíš opakovaně procházet zkušeností Ježíšova utrpení a smrti.
2 Korintským 4:13 Protože však máme téhož Ducha víry podle toho, co je napsáno: ‚Uvěřil jsem, proto jsem mluvil,‘ i my věříme, proto také mluvíme, 14 a víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví spolu s vámi. 15 Vždyť to všechno je kvůli vám, aby milost, rozhojněná skrze mnohé lidi, rozmnožila vděčnost ke slávě Boží.
Víra není uprostřed těžkých okolností tichá – tvoje víra mluví – žije v tobě Duch svatý – Duch víry. Bůh vzkřísil Ježíše jako prvního, a proto máš jistotu, že tě také vzkřísí. Budeš mít nové vzkříšené tělo, a to je pecka – to je veliké a slavné! Všechno to Bůh dělá kvůli nám – můžeme se radovat – můžeme slavit – Hurá!
2 Korintským 4:16 Proto neochabujeme; i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní se však den ze dne obnovuje. 17 To naše nynější lehké soužení nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy, 18 když nehledíme na věci viditelné, ale na neviditelné; neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné.
Nemusíme ochabovat – máme důvod svůj život opravdu rozjet.
Slovo vnější představuje fyzické tělo člověka, které je podrobené chátrání a směřuje ke smrti díky věku a životnímu utrpení. Slovo vnitřní představuje lidského znovuzrozeného ducha – lidské nitro, které zakouší Krista a Jeho vzkříšený život.
I když stárneš a zakoušíš trápení současného života, tvůj vnitřní člověk se každý den obnovuje.
Trápení a problémy se nedají srovnat s Kristovou hojností, kterou zakoušíme. Trápení je dočasné – Boží sláva je věčná. Je to tady jen chvilka ve srovnání se vzkříšením a budoucí slávou. Nepromarni svůj život ve hloupostech, nesmyslech a věcech, na kterých nezáleží.
Všechno, co vidíš, a mnohé z toho, na čem si zakládáš, je dočasné. Boží věci, které nevidíš a kterým věříš, jsou věčné a nikdy nepominou.
Věčný život zakoušíme teď a tady a jde až za hrob.
Závěr
Je to jinak, než jsem si myslel. Bůh jedná hodně jinak, než jsem si myslel. V mém životě se mi nevyhýbají těžkosti, zklamání, slabosti a neúspěchy. Někdy už jsem ze svého života unaven. Bůh se projevuje i skrze moje slabosti.
Je to také lepší než jsem čekal. Někdy prožívám Boží slávu a moc Ježíšova vzkříšení. Jsem stále svobodnější a raduji se s obyčejných věcí. Vztah s Bohem je krásný – nikdy bych neměnil.

