25. 8. 2024 Povzbuzení k věrnosti
Někdy mívám období, kdy mně připadá moje práce a snaha být k dispozici Bohu zbytečná. Musím se přemáhat, abych vykonával svoje povinnosti, modlil se a četl Bibli. Myslím, že většina křesťanů, možná všichni, mají někdy taková období. Proto bych vás dnes chtěl povzbudit k věrnosti Bohu probíráním 1. kapitoly druhého listu Timoteovi.
Apoštol Pavel byl v temné kobce římského vězení a čekal na svoji popravu. Naléhavě žádal svého spolupracovníka a duchovního syna Timotea, aby spěchal a navštívil ho ve vězení ještě před tím, než zemře. Timoteus zřejmě slábl pod tlakem problémů v církvi a pod tíhou pronásledování ze strany světa.
Druhý list Timoteovi je poslední Pavlův list, napsaný přibližně 35 let po Pavlově setkání s Ježíšem. Apoštol se po víc než 30 let hodně snažil, trpěl a zůstával věrný Kristu. Pavla opustilo mnoho spolupracovníků, kteří s ním po léta věrně pracovali. Některé sbory, které založil, odpadly od věrnosti Bohu a nebraly Pavlovo napomenutí. Do toho sílilo pronásledování – císař Nero chtěl zastavit šíření evangelia.
Ze světského hlediska končil Pavlův život neúspěšně a tragicky. Nyní po 2000 letech je Pavlův vliv největší ze všech apoštolů a služebníků Božího království. Jeho listy představují důležitou část Bible a přivedly mnohé k víře v Krista.
2 Timoteovi 1:3 Děkuji Bohu, jemuž sloužím s čistým svědomím jako moji předkové, když tě neustále připomínám ve svých modlitbách dnem i nocí. 4 Vzpomínám na tvé slzy a toužím tě spatřit, abych byl naplněn radostí. 5 Připomenul jsem si tu upřímnou víru, která je v tobě; ta nejprve přebývala v tvé babičce Loidě a v tvé matce Eunice a jsem přesvědčen, že přebývá i v tobě. 6 Z toho důvodu ti připomínám, abys rozněcoval Boží dar, který je v tobě skrze vzkládání mých rukou. 7 Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha moci a lásky a rozvahy.
Když vám o něco opravdu jde, je dobré během dne či při probuzení v noci to ve svých myšlenkách a slovech často připomínat Bohu. Chci vás také povzbudit, abyste používali váš dar – modlitbu v jazycích.
Bez modliteb našich předků a mučedníků bychom v tomto kraji nebyli. Převzali jsme pochodeň víry a máme se jí snažit předat nastupující generaci. Rozněcuj materiální, duševní i duchovní dary, možnosti a příležitosti, které ti Bůh dal.
Snažme se překonávat strach a zakřiknutost, abychom se nestyděli za Ježíše. Duch svatý v nás přebývá a dává nám sílu, odvahu, lásku, rozvahu a sebedisciplínu.
8 Nestyď se tedy za svědectví našeho Pána ani za mne, jeho vězně, nýbrž spolu se mnou snášej útrapy pro evangelium podle moci Boží; 9 on nás zachránil a povolal svatým povoláním ne podle našich skutků, nýbrž podle vlastního předsevzetí a podle milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy 10 a která se nyní ukázala zjevením našeho Zachránce Krista Ježíše. On zničil smrt a skrze evangelium vyvedl na světlo život a neporušitelnost.
Bojujme proti studu, abychom se nestyděli před lidmi za Ježíše. Útrapy pro evangelium nám Bůh pomáhá snášet svojí mocí – modleme se za tuto moc. Nepřicházíme k Bohu skrze to, že to v životě zvládáme, ale skrze Ježíše – Jeho prolitou krev. Ne skrze dobré skutky, ale skrze víru – důvěru.
11 K tomu jsem já byl ustanoven hlasatelem a apoštolem a učitelem národů. 12 Proto také toto snáším, ale nestydím se za to; vím, komu jsem uvěřil, a jsem přesvědčen, že on je mocen ochránit to, co jsem mu svěřil, až do onoho dne. 13 Měj za příklad zdravých slov to, co jsi slyšel ode mne ve víře a lásce, která je v Kristu Ježíši. 14 Ten krásný svěřený poklad zachovej skrze Ducha Svatého, který v nás přebývá.
Každý z nás má svoje povolání, možnosti, vliv a příležitosti - Bůh tě opakovaně volá. Přemýšlej nad tím, komu jsi uvěřil – Bůh má moc tě zachovat a ochránit až do Ježíšova druhého příchodu. Svěřuj svůj život znovu a znovu Bohu – mluv k němu – pěstuj s Ním vztah.
Drž základní pravdy evangelia – pravdy Bible – Ježíš nám otevřel cestu k Bohu – nezůstávej ve vědomém hříchu.
Duch svatý, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v tobě – ve tvém smrtelném nedokonalém těle. Duch svatý tě může ochránit před bludem, oklamáním a odpadnutím – vzdávej mu úctu slovy i myšlenkami uprostřed běžného dne.
15 Víš o tom, že se ode mne odvrátili všichni, kdo jsou v Asii, mezi nimi Fygelos a Hermogenés. 16 Kéž Pán prokáže milosrdenství domu Oneziforovu, protože mě často občerstvil a nestyděl se za mé řetězy, 17 nýbrž když přišel do Říma, usilovně mě hledal, až mě nalezl. 18 Kéž mu Pán dá, aby našel milosrdenství od Pána v onen den. A jak veliké služby mi prokázal v Efesu, víš nejlépe sám.
Od Pavla se odvrátili všichni na východě v Asii – muselo to být hrozné zklamání po víc než 30 letech práce. Přesto nezahořkl a píše o věrnosti křesťana Onezifora.
Pokud tě lidé kritizují, shazují a ubližují ti – neber si to nikdy osobně. Mně tento přístup pomáhá přežít konflikty, spory, hádky a nedorozumění mezi křesťany. Pokud chceš něco dělat pro Boží království – těžkostem ve vztazích se nevyhneš. Neber to osobně – netoč se kolem sebe – s Boží pomocí to překonávej