Video z kázání

Exodus 31:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 Hleď, povolal jsem jmenovitě Besaleela, syna Urího, syna Chúrova, z pokolení Judova 3 a naplnil jsem ho Božím Duchem, moudrostí, rozumností, poznáním pro každou práci, 4 aby vymýšlel nápady pro práci se zlatem, stříbrem a bronzem, 5 pro řezání kamene ke vsazování, pro vyřezávání dřeva, pro práci na jakémkoliv díle. 6 A hle, já jsem k němu ustanovil Oholíaba, syna Achísamakova z pokolení Danova, a do srdce všech zručných lidí jsem dal moudrost, aby učinili vše, co jsem ti přikázal.

Je možné být talentovaným hudebníkem, spisovatelem, malířem či řemeslníkem i bez naplnění Duchem svatým. Když však Duch svatý naplní takové lidi, jejich dílo získá nový rozměr a působí a dotýká se ostatních. Dílo a práce takových lidí se pak dotýká lidských srdcí a proměňuje jejich životy. Duch Svatý může použít naše přirozené obdarování, abychom mohli prokázat Boží lásku k lidem. Modleme se, aby nás Bůh naplňoval svým Duchem v práci, ve škole, prostě tam, kde vykonáváme svoje běžné činnosti – svoji práci. 

Dnes budu probírat 12. kapitolu 1. listu Korintským. Mravní prostředí Korintu bylo velmi uvolněné. Město bylo známé svou nemravností – dokonce existovalo řecké sloveso „korinthiazesthai“, které znamenalo „žít rozmařile“. Důvod napsání listu: Po Pavlově odchodu se v korintské církvi objevily problémy: rozdělení do frakcí, morální selhání, zneužívání duchovních darů, nepořádek při Večeři Páně a nepochopení vzkříšení. Pavel reaguje na zprávy, které dostal, a také odpovídá na otázky, které mu Korinťané poslali. 

1 Korintským 12:1 Co se týká duchovních projevů, bratři, nechci, abyste byli v nevědomosti. 2 Víte, že když jste byli pohané, bývali jste neodolatelně vlečeni k němým modlám. 3 Proto vám oznamuji, že žádný, kdo mluví v Duchu Božím, neřekne: ‚Ježíš buď proklet,‘ a nikdo nemůže říci: ‚Pán Ježíš,‘ jedině v Duchu svatém. 4 Jsou rozdíly v darech milosti, ale tentýž Duch; 5 jsou rozdíly v službách, ale tentýž Pán; 6 a jsou rozdíly v působení, ale tentýž Bůh, který působí všechno ve všech. 7 Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu.

Duch svatý se i dnes projevuje, a proto nemáme zůstat v nevědomosti. Nejde o to být nejlepší, ale být k dispozici Pánu Ježíši.

Tvoje obdarování možná není výjimečné – viditelné, to nevadí. Možná nejsi kazatel, možná nezpíváš na pódiu, ale možná jsi člověk, který tiše naslouchá druhým, který se modlí v ústraní, který nabídne pomoc, když ji nikdo jiný nevidí. To jsou dary Ducha - bez nich by církev nebyla živým tělem, ale jen prázdnou skořápkou.

Pavel také zdůrazňuje, že je to Duch, kdo rozděluje dary. Nemusíš se snažit být někým jiným – buď věrný v tom, co jsi přijal. Je to jako v orchestru – každý nástroj zazní ve slavné harmonii. Každý obdržel dar – ne kvůli vlastní slávě, ale pro užitek celého společenství.

Devět charismat - darů milosti
1 Korintským 12:8 Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému podle téhož Ducha slovo poznání; 9 dalšímu víra v témž Duchu, jinému dary uzdravování v témž Duchu; 10 jinému působení mocných činů, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, dalšímu druhy jazyků, jinému pak výklad jazyků. 11 Avšak to všechno působí jeden a týž Duch, který rozděluje každému jednotlivě, jak sám chce.

1 Korintským 12:12 Neboť jako tělo je jedno, ač má mnoho údů, a všechny údy jednoho těla, ačkoli je jich mnoho, jsou jedno tělo, tak i Kristus. 13 Neboť v jednom Duchu jsme my všichni byli pokřtěni v jedno tělo, ať Židé nebo Řekové, ať otroci nebo svobodní, a všichni jsme z jednoho Ducha dostali napít. 

Na závěr: Jsme pokřtěni jedním Duchem do jednoho těla – ať jsme kdokoliv, odkudkoliv. V tom je krása Kristova těla: v jednotě, která neznamená uniformitu, ale soulad v rozmanitosti.