8. 12. 2024 Jak se stát významným
Dnes je druhá adventní neděle, která se nazývá také nedělí míru či nedělí proroků. Na adventním věnci zapalujeme druhou svíci, která symbolizuje mír a připomíná proroky, kteří předpovídali příchod Krista. Je to přemýšlení nad tím, jak můžeme přinášet mír do našich životů a vztahů. A také čas přemýšlení o tom, jak se můžeme lépe připravit na příchod Krista.
Ježíš, který přišel poprvé před 2000 lety a jednoho dne se znovu vrátí, pro tebe dnes přináší mír a naději. Duchu svatý, prosím naplň nás dnes Božím pokojem a radostí.
Matouš 18:1 V tu hodinu přistoupili učedníci k Ježíšovi a říkali: „Kdo je tedy v království Nebes největší?“ 2 Ježíš přivolal dítě, postavil je doprostřed nich 3 a řekl: „Amen, pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako děti, jistě nevejdete do království Nebes. 4 Kdo se tedy pokoří jako toto dítě, ten bude největší v království Nebes.
Normální člověk chce v životě něco dokázat, být významný, důležitý, úspěšný a zanechat zde nějaký odkaz a vliv. Opravdová významnost a důležitost není podle Ježíše dosažení úspěchu, postavení, moci a vlivu. Pravá velikost se podle Ježíše projevuje ochotou vzdát se své snahy po důležitosti a být prostý jako malé dítě.
Ježíš používá dítě jako příklad čistoty a nevinnosti, které jsou klíčové pro vstup do nebeského království. Chceš-li se stát opravdu významným člověkem, opakovaně se před Bohem pokořuj a pros Ho, aby ses mohl stát důvěřivým jako malé dítě.
Návod na významnost zní:
Kdo se tedy pokoří jako toto dítě, ten bude největší v království Nebes.
Kdo se tedy pokoří - se dá přeložit jako poníží, bude největší – v řečtině je největší.
Matouš 18:5 A kdo přijme jedno takové dítě na základě mého jména, mne přijímá.
Osvojit si dítě či je přijmout do pěstounské péče – znamená přijmout samotného Ježíše. Zastat se a pomáhat bezvýznamným, slabým, postiženým a vyděděncům společnosti - znamená přijmout samotného Ježíše.
Matouš 18:6 „Kdo by však svedl k hříchu jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu na krk pověsili velký mlýnský kámen a potopili ho do mořské hlubiny.
Každý, kdo duchovně zahubí dítě či člověka, který je jednoduchý a podobá se dítěti, na sebe uvrhuje Boží hněv. Těmto slovům by měli věnovat pozornost zvláště kazatelé, učitelé a rodiče.
Matouš 18:7 Běda světu pro svody! Svody sice musí přijít, avšak běda tomu člověku, skrze kterého svod přichází! 8 Jestliže tě tvá ruka nebo tvá noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života zmrzačený nebo chromý, než abys měl obě ruce nebo obě nohy, a byl uvržen do věčného ohně. 9 A jestliže tě svádí tvé oko, vyjmi je a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života jednooký, než abys měl obě oči, a byl uvržen do ohnivé Gehenny.“
Nejde o amputaci ruky či nohy a nebo o vyrvání oka. Ježíš varuje před pokušením a hříchem a zdůrazňuje potřebu radikálního přístupu k odstranění toho, co nás svádí k hříchu.
Moje adventní poselství zní: nezůstávej ve vědomém hříchu a neomlouvej si to. Je to pro tebe nebezpečné – můžeš přijít o vztah s Bohem a ztratit věčnost. Můžeš znát Bibli, modlit se a postit, ale jestli zůstáváš ve vědomém hříchu, se kterým odmítáš bojovat, přivoláváš na sebe Boží hněv. Je to vysoce nebezpečné!
Matouš 18:10 „Dávejte si pozor, abyste nepohrdli ani jedním z těchto maličkých. Neboť vám pravím, že jejich andělé v nebesích stále hledí na tvář mého Otce, který je v nebesích. 11 Vždyť Syn člověka přišel zachránit, co zahynulo. 12 Co myslíte? Kdyby nějaký člověk měl sto ovcí a jedna z nich by zabloudila, nenechá těch devadesát devět na horách a nevydá se hledat tu, která bloudí? 13 A stane-li se, že ji nalezne, amen, pravím vám, že se z ní raduje víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily. 14 Právě tak není vůle vašeho Otce, který je v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých.“
Tato slova nám ukazují Boží lásku k jednotlivci. Každá osoba má pro Boha nesmírnou hodnotu a On jde hledat každého, kdo se ztratil. Radost z nalezení ztraceného je obrovská a ukazuje Boží milosrdenství a péči o všechny, zejména ty nejmenší a nejztracenější.
Shrnutí
Tyto verše z Matoušova evangelia zdůrazňuje několik klíčových témat:
• Pokora a dětská důvěra je cesta do nebeského království.
• Péče o malé a bezbranné jako výraz přijímání Krista.
• Varování před pokušením a hříchem a potřeba radikálních opatření k jejich odstranění.
• Boží láska a péče o každého jednotlivce, zvláště ty ztracené a bezbranné.