Dnes budu probírat Biblické verše z desáté kapitoly listu Židům. Příjemci tohoto byli pravděpodobně řecky mluvící Židé žijící mimo Izrael. Je možné, že tvořili církev, která se scházela po domech v rámci širší křesťanské obce v Římě. Někteří měli možná pokušení kvůli pronásledování a protivenství opustit křesťanskou víru a vrátit se k židovské víře, která byla v Římské říši oficiálně povolená. 

Pronásledování přinutilo apoštola Pavla opustit město Tesaloniku náhle. Nově uvěřivším se dostalo jen minimálního poučení o křesťanském životě. Báli se, jestli zemřelí křesťané budou mít podíl na Ježíšově druhém příchodu, a proto jim to Pavel v dopise vysvětluje.

Problémy, trápení, utrpení, konflikty a životní prohry žádný normální člověk nechce. Na druhé straně se některým z výše uvedených věcí nikdo z nás nevyhne. Podívejme se, co o tom říká Bible. 

První list Petrův napsal apoštol Petr křesťanům v římských provinciích v Malé Asii. Tyto věřící nazývá cizinci a příchozími, aby jim připomněl, že jako křesťané putují světem, který je vůči Ježíši Kristu nepřátelský a od něhož mohou očekávat pronásledování. I my jsme poutníci, kteří jdou tímto světem do své nebeské vlasti – do Božího království.